Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
I já jsem byl nucen řešit v nové práci tento problém. Disk už byl rozdělen a okna nainstalována, takže jsem neměl moc možností na výběr. V tomto článku vám ukáži řešení, které mi funguje. Text je psán tak, aby pomohl i začátečníkovi, guru ať tyto pasáže přeskočí a mi promine. A pro pořádek uvádím, že jsem tento návod našel někde na internetu.
Prvním krokem je nabootování Linuxu. Pravděpodobně z předem připravené diskety. Pokud jste na ni zapomněli, můžete zkusit nabootovat z CD s vaší distribucí, ale návod je mimo rozsah textu. Přihlaste se jako root. Nyní musíte zjistit, který diskový oddíl je nastaven jako startovací. Pokud si to pamatujete z instalace, je to nejlepší. Jinak budete muset trošku hledat. Není to ale nic složitého. Příkaz
[root@localhost root]# mount
/dev/hda6 on / type ext3 (rw)
none on /proc type proc (rw)
usbdevfs on /proc/bus/usb type usbdevfs (rw)
none on /dev/pts type devpts (rw,gid=5,mode=620)
/dev/hda7 on /mnt/transfer type vfat (rw,uid=500)
none on /dev/shm type tmpfs (rw)
vám vypíše všechny připojené oddíly. Pokud by zde byl některý oddíl připojen jako /boot, zapsali byste si jeho jméno. V mém případě jsem takový oddíl nevytvořil, proto je pro mě startovacím oddílem kořenový adresář /. Ten je na prvním řádku výpisu a jmenuje se /dev/hda6.
Dalším krokem je instalace linuxového zaváděcího kódu. Pravděpodobně tento krok provedla už instalační procedura vaší distribuce, takže tuto část může většina z vás vynechat. Pokud se teprve chystáte instalovat Linux na váš počítač, zvolte při konfiguraci zaváděče operačního systému (bootloaderu) umístění do oddílu, nikoliv do MBR (master boot record).
Instalace lila není nic složitého, ale je to přeci jen riskantní krok. Pokud se spletete, můžete poškodit startovací tabulky a operační systémy budete bootovat už jen z diskety. Proto buďte velmi opatrní a tuto část použijte opravdu jen tehdy, když nic jiného nebude fungovat. S největší pravděpodobností následující část je pro vás zbytečná, takže pokud k tomu nemáte dobrý důvod, přeskočte ji.
Prvním krokem je vytvořit nebo upravit soubor /etc/lilo.conf. Měl by vypadat zhruba takto, místo /dev/hda6 použijte váš startovací oddíl.
prompt
timeout=50
default=linux
boot=/dev/hda6
map=/boot/map
install=/boot/boot.b
message=/boot/message
lba32
image=/boot/vmlinuz-2.4.7-10
label=linux
initrd=/boot/initrd-2.4.7-10.img
read-only
root=/dev/hda6
Také nezapomeňte upravit i ostatní cesty, přesněji soubor s jádrem, který se bude pravděpodobně lišit. Jeho jméno zjistíte takto:
[root@localhost root]# ls /boot
boot.b
chain.b
initrd-2.4.7-10.img
kernel.h
kernel.h-2.4.7
message
module-info
module-info-2.4.7-10
os2_d.b
System.map
System.map-2.4.7-10
vmlinuz
vmlinuz-2.4.7-10
Ještě jedno upozornění: řádek label=linux a následující jsou
odsazeny tabulátorem, nikoliv mezerami! Podrobnou nápovědu získáte spuštěním
příkazu
man 5 lilo.conf
Posledním krokem je spuštění příkazu
[root@localhost root]# lilo
Added Linux
Na tento krok nesmíte zapomenout!
Nyní je třeba uložit binární obraz zaváděče linuxového jádra do souboru. Použijeme na to standardní příkaz dd, v příkladě si nahraďte název oddílu vaším startovacím oddílem:
dd if=/dev/hda6 of=/root/bootsect.lnx bs=512 count=1
Tímto příkazem se uložilo prvních 512 bytů z oddílu /dev/hda6 do souboru
/root/bootsect.lnx. Při použití toho příkazu buďte opatrní, pokud byste přehodili hodnoty parametrů if a of, mohli byste si poničit data ve vašem Linuxu.
Nyní je nutné vygenerovaný soubor přenést do Windows nebo na disketu. Kdyby Microsoft neházel vývojářům Linuxu klacky pod nohy, nebylo by nic jednoduššího, než soubor přímo zkopírovat na disk C:. Bohužel podpora zápisu na souborový systém NTFS skončila v prachu dějin, takže musíme použít disketu. Případně jej zkopírovat na disk se souborovým systémem VFAT. Pokud se teprve chystáte instalovat váš počítač, doporučuji vám vytvořit si malý oddíl s tímto souborovým systémem a používat jej pro přenos dat mezi W2K a Linuxem.
Zkopírování dat na disketu není žádný velký problém. Pravděpodobně vám bude stačit následující serie příkazů:
[root@localhost root]# mount -t msdos /dev/fd0 /mnt/floppy/
[root@localhost root]# cp /root/bootsect.lnx /mnt/floppy/
Po té, co jste přenesli zmíněný soubor na médium, které je přístupné na čtení pro W2K, můžete přebootovat do Windows. Zbytek instalace už je hračka. Nejdříve soubor bootsect.lnx zkopírujte na disk C:. Potom v ASCII editoru otevřete soubor C:\boot.ini a přidejte do něj na jeho konec následující řádek:
C:\BOOTSECT.LNX="Linux"
Pak rebootujte váš počítač a během startu se vám objeví menu se dvěma položkami. Doufám, že budete častěji volit tu druhou
.
Přeji hodně úspěchu a podělte se s ostatním o své zkušenosti v diskusním fóru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a potom pouze zmenou linku dosahnu bootovani jineho jadra,to by melo pomoci
R.
(problem ma kolega pre ktoreho su win to hlavne a linux len bonus)
Neda sa nejak nastavit aby bolo lilo uplne sebestacne (aby sa dali nabootovat windowsy aj ked disk s linuxami nie je pripojeny)?
). Vyniká jednoduchou instalací i odinstalací. V současné době je k dispozici i v české verzi xosl.zde.cz
/. XOSL startuje v peknom graf. prostredi, nastevene mam /hda3 a bootkeys l.i.n.u.x.ret /sam potom vlozi na riadok pre lilo/ + dalsie kernely rovnakym sposobom.
S pozdravem Halen.
notepad C:\boot.ini
( i po odklikání "Zobrazit skryté soubory" se mě nedařilo soubor najít, tak jsem Googloval a našel tohle nádherně jednoduché řešení )